Stopa se smutnou Bardotkou

16.06.2017 14:25

Skoro rok jsem se připravovala s oběma holkama na zkoušku pachových prací. Za každého počasí jsme s Gábi a její fenou vstávaly ráno na stopy a to ob den. Choďácci jsou velmi fikaní a tak jsme řešili lomy, zalehávání (jednou jo, pak zase ne) a vynechávání pamlsků (bez nich makat nebudou) Když jsem vše skoro nacvičila, naše nahlášené zkoušky ČMKU přesunuly ze 13.5 na 14.5. Dozvěděli jsme se to tři týdny před zkouškou. Bohužel 13.5. večer jsem odjížděla do Itálie a bylo mi líto jarní zkoušku nemít. Tak jsem přesvědčila Gabču ať to aspoň s Bardotkou zkusí. Gabinka začala s Carou cvičit stopu a docela jí fena chodila dobře. S manželem jsme 13.5. v 21.00 hodin odjeli a Gábi si ráno pro Caru přijela k nám domů. Bardotka už nechtěla ani do auta, natož z auta. Těsně než nastoupila na stopu se vyblila. Na Gabčin povel vyrazila spíše ploužením a na lomu začala honit myš. Po napomenutí nějakým stylem pokračovala a (hurá) perfektně zalehla předmět. Na druhý se už bohužel (bez pamlsku) vypr.... I přesto holky zkoušku daly, sice jen na 74 bodů. Ale za takových podmínek JUCHŮŮ.

Gábi díky tobě máme FPR1.