Přátelé z Essenu
Letos bylo problematické najít termín návštěvy rodiny Ostermanové u nás, vyhovující oběma stranám. Dne 13.7. odešlo do služby poslení štěndo a hned 19.7. v sobotu jsme očekávali příjezd našich přátel a samozřejmě jejich pejska Arwina Dar. Navečer jsme se dočkali. Těší mě, že Ulrich s Christel absolvují tak dlouhou cestu, aby jsme se setkali. Arwin mě opět nezklamal svou krásou a poslušností. Zabořit si ruku do jeho parádní srsti jsem neodolala. Samozřejmě nesměli chybět překladatelky a tak mi opět pohohla Petra (vrh"C") s Janou (vrh"B"). Psí holky si rozuměli výborně ale Arwina s Bastenem jsme museli hlídat, protože kluci chtěli mít oba navrch. Večer jsme si popovídali o všem novém a druhý den jsme vyrazili na výlet. Prohlídka skanzenu na Veselem kopci byla moc pěkná. Všude jsme mohli vstoupit i s našimi pejsky. A to jich nebylo málo, pět choďáčků a dvě čivavy. Lidé nás zastavovali s otázkami na naše plemeno, které se jim velmi líbilo. Ulrich podotkl, že mi bude muset nechat vyrobit vizitky, abych se nezdržovala vysvětlováním adresy a webovek. Výlet se fakt zadařil.
Odpolene u bazénu se Arwin projevil jako záchranář. Christel se chtěla vykoupat ale Arwin jí nenechal. Plakal a pobíhal okolo bázénu a kdyby ho neposlechla a zdržela se s koupáním, věřím, že by ji i vytáhl z vody. Letošní návštěvu musel Ulrich kvůli práci zkrátit a tak jsme se loučili už v pondělí dopoledne. Jako vždy jsem byla při jejich odjezdu smutná, protože bude trvat zase celý rok než se opět uvidíme.Ovšem jsem velmi ráda, že si našli Ostermanovi zrovna nás "CHS Choďák", protože jsme jedna z mála stanic, se kterou se stýká zahraniční majitel odchovaného štěněte.
Zleva: Ulrich, Arwin, Christel, Cara, Merida a Mirek.
Celá naše početná skupina odpočívá.
Arwin se snaží zachránit Christel.