Mrtvička

23.11. 2024 v 1.00 hodinu v noci chtěly holky záhadně čůrat. Cara seskočila s gauče a já  v tu chvíli viděla, že ji postihla mrtvička. S mou pomocí jsme se horko těžko dostaly ven na čůrání a pak zpět domů. To už přestala chodit úplně a začala zvracet. Ihned jsem volala na pohotovost do České Třebové. Když jsem popis stavu vykoktala veterinářce, řekla mi, ať jsme do rána doma v klidu doma a přijedeme až druhý den. Mrzela jsem se, že jsem poslechla. V noci jsem nespala a pozorovala Bardotku. Brzo ráno jsme vyrazili do Hradce Králové na pohotovost, kde nás ošetřili a odeslali domů. Carinku jsme krmili stříkačkou, polohovali a nosili na vyprazdňování. Vůbec to nebylo jednoduché a Cara se nám začala hodně zhoršovat, tak jsme skončili ve Svitavách. Všude na  nám navrhovali uspání, ale já se nechtěla vzdát. Vyprosila jsem si infuze, ať už pomohou nebo ne. Carinka ač nesnáší nemocnice, (plakala, když jsme jí opouštěli) se po druhé kapačce začala zlepšovat. Bitvu jsme vyhráli, Cara začala nejdříve stát, pak chodit s pomocí a nakonec dokonce běhala za balonky a hlavu přestala nosit na stranu. Tolik jsem si oddechla, láska moje byla zachráněná.